Holky asi fakt co osoba to jiná zkušenost, jiný pohled. Já nejsem zrovna si myslím povrchní člověk, nedovoluje mi to můj celoživotní handicap vada řeči (neléčitelná)a
v té si dovolím říct že jsem v životě překročila svůj stín a
tady se mi fakt projevilo to,
jak jsem nastavená, tak mě lidi berou.. pročetla jsem o tom od mládí mnoho psychologických doporučení a je pravda že v momentě, (po svatbě) kdy jsem překonala sama sebe a začla jsem kašlat na to ,jak mě v tomto směru lidi ve společnosti pohlížejí a co si o mé vadě myslí stala jsem se "ve společnosti rázem oblíbenou" (berte s nadsázkou
) a nemám problém kdekoliv komunikovat, někdy míň koktám někdy víc, jsem ale ukecaná a je mi to přibývajícím věkem jedno... Problém mi dělá ve vypjatých situacích telefon s tím, že mi někdo,kdo se s ničím poobným nesetkal nemusí rozumět. Ale ta nešťastná tlouštka...je pravda že sebevědomí mám kvůli ní ve společnosti na nule, ale nechovám se tak. Chovám se přirozeně..., nejsem ušláplá,přesto jak jsem psala, potkávám celý život protějšky, kterým se líbí jen štíhlé...Opačnou zkušenost v životě nemám...Píšu tak jak to je. Zábava je vždy dobrá, ovšem asi na ně "ty rušivý vlny" hážou ty moje špěky a zarostená tvář v sádle, holky, tolik má zkušenost...Já s tím nesouhlasím, lidi rozděluju na dobré, inteligentní a ty ostatní, protože krása ve vztahu neznamená nakonec nic, ale vysvětlujte to těm chlapům
Vy máte jiné zkušenosti při svých kilách ...nezbývá než vám to přát
Ps.
a rozhodně nejde jen o chlapy, to jen jen jeden úhel pohledu. Jde o bolení kloubů ve věku, kdy ostatní nebolí, o zařezané kalhoty, nemožnost se oblékat dle svého vkusu, neohrabanost, funění do schodů, nemožnost si zahrát tenis, či zacvičit zumbu kvůli kloubům, zajezdit si na kolečkových bruslích, pač už jednou jsem si zlomila kotník při váze o 15kg míň na pětkrát...a jiná a jiná omezení. Toto já neberu jako život kt, chci žít,proto jsem tady
Pokud ve vašem životě podobná omezení nejsou, klobouk dolů...