Annax
díky
dneska jsem se probdil před 7 hodinou a v tak hrozným stavu, bolavý záda, nohy, neodpočinutý a zmlácený, přitom nemám v práci prozatím stres a je to volnější oproti zápřahu, ve kterém jsem byl 5 let.. Neva, zkouším se více věnovat, teď když mi vychází čas, synovcovi, kterému jsou skoro 3 roky, jsme na něm dalo by se říct zavislý
, beru ho ven, trávím s ním celkem dost času a dělám to hrozně rád, ale přesto je to vše s velkým přemáháním. Už jen kvůli němu a neteři, které je teprve 0,5 roku bych chtěl hrozně moc s tím zabojovat, ačkoliv přetvářka je mé 1. já, nikdo na mě z okolí většinou nepozná, že jsem na tom tak jak jsem, tvářím se že je vše ok, pozitivně a kupodivu nabitě energií, ale to vše hrozně vybíjí.., ale nechci aby ty děti viděli, že na ně nemám energii
Co mě překvapilo z vašich reakcí, že z mé "zpovědi" je viditelné a pro vás jednoznačný, že se lituji.. to mě zarazilo a už o tom pár dní přemýšlím, protože já to tak necítím, cítím flustraci z toho, že chci současný stav změnit, jsem na sebe permanentně vnitřně naštvaný, nechci, opravdu nechci současný stav i nadále, není to k žití a pak člověka napadá, že by bylo jednoduší nebejt, je to řečený s nadsázkou, nejsem ve stavu, kdy bych myslel na to jak to zabalit. A přesto něco ve mě stahuje a svazuje a nepustí mě k činu.. hrůza vím..
Antidepresiva.. taky jsem o tom přemýšlel, psychiatra pořád tvrdí, že mají být lehce povzbuzující a motivační a ještě k tomu, že Prozac trochu pomáhá lidem s váhou.. ani jedna z těchto věcí se za měsíce neprojevila.. takže je otázkou, jestli je opravdu nevysadit..
Hodně přemýšlím o tom, že budu potřebovat průvodce změnou životního stylu, sám to nejsem asi schopen zvládnout, x let na to denně myslím, denně si vyčítám, že nic nedělám a stále v tom pokračuji, proč? Fakt je možný že je to o lenosti a pohodlnosti? Nechci si lhát, ale já to prostě tak nevidím, pohodlnost a lenost nikdy nebyly moje vlastnosti..
Mějte hezký den
/rozepisovat se, jedna z věcí, která mi jde, co?
/