fórum.bandingklub.cz

Ahoj lidičky,

tak i já se s vámi jdu podělit o čerstvé zkušenosti s bariatrickou operací - Tubu - Mudr. Čierný.

V pondělí 14.08.2017 jsem měla nástup do nemocnice - vše proběhlo v pořádku a dostávám moc hezký pokojíček. Dokonce dostávám oběd, prý abych si zvykla, nu byl to čistý vývar Mám své pyžámko a čtu si na internetu. Večer dostávám nějaké injekce na přípravu žaludku a jdu spát.

V úterý okolo 5 hodiny ráno mě budí sestřička, ať se jdu vykoupat a následně mi napichuje kanylu, šněruje epesní punčošky a okolo 7 hodiny si už pro mě přišel sanitář. Cestou na sál se mi honí různé myšlenky, že bych ještě mohla říci ne a nebo radši ne... V předsálí přelízám na operační stůl a už jsem na sále. Nějak to na mě všechno dopadá a prostře ukápla mi i slzička. Všichni v rouškách a sestřička mi říká "já vám dám takového malého frťánka na uvolnění, ať jste klidnější..".. Koukám na světlo nademnou, v hlavě všelijaké myšlenky a najednou jsou nademnou krásné modré oči "tak si ještě 2x dýchněte a budete klidnější..." a pak už mám tmu.
Probouzím se na dospávacím pokoji a jsem hned převezena na svůj pokoj. Bože, sanitář semnou vymetá každý rok, nerovnost, ale nakonec mě úspěšně dovezl na můj pokoj. Stěžuji si na bolesti, dostávám injekce a usínám... Navečer se probouzím, zjišťuji, že jsem po operaci, mám z těla dva dreny a chce se mi čůrat. Jsem taková docela neobratná s těma drenama, ale pořád je to ok. Na večerní vizitě jsem pochválena za krásně "odtučněná" játra a že vše proběhlo v pořádku. Dostávám napít a usínám...

Středa byla můj nejhorší den - mám šílené bolesti a křeče v břiše. Nepřestává to a tak volám sestry. Dostávám injekce, ale bolest neustupuje. Sestra chce abych chodila, jenomže sama pak vidí, že přes ty šílené křeče to prostě nejde. Bože je mi tak strašně, mám pocit, že tady umřu a přemýšlím o tom, co jsem ještě neudělala... Sestra to ale nevzdává dala mi espumisan, čípky, x dalších injekcí - po pár hodinách konečně přichází úleva. Kdybych jenom tušila, jak "vysoká cena" se za tuto operací platí, tak bych si to možná ještě rozmyslela. Nechci být nevděčná, to vůbec, jsem ráda, že to mám zasebou, ale rozhodně tady nechci psát jak mě nic nebolelo, jak jsem hned "trajdala" po oddělení a další story. Realita je taková, že jsem nemohla bolestí a křečemi ani pořádně stát, mluvit... Ráda bych moc poděkovala sestřičce paní Bc. Janě Maršálkové za její přístup a pomoc, když mi bylo opravdu nejhůře, protože ona to nevzdávala, pořád hledala nové alternativy, až se jí to povedlo, za což ji mnohokrát děkuji. Večer popíjím vodu, dostáváme se spolubydlící spinkací dávku do kanyly a spinkáme.

Ve čtvrtek mi vytahují dreny z těla a dala jsem si konečně moc příjemnou sprchu. Vytáhnutí drenů nebolí, jen je to nepříjemné. Ovšem během dne jsem zjistila, že mi pravý bok silně prosakuje, takže chodím na převazy, ale dle Mudr. Čierného je to dobře, jen ať to jde ven. Dostávám své první jídlo - ředěný kefír a ovocnou přesnídávku. S opatrností se do toho pustím, nic mě nebolí, jde to dobře. Bohužel po vytažení drenů si stále nemohu lehnout na bok při spaní, takže v noci docela se spolubydlící babócám a koukáme na kriminálky ve 2 ráno. Večer mi na vizitě bylo řečeno, že je naprosto super, že nezvracím, vše proběhlo v pořádku a že v sobotu bych výhledově šla domů.

V pátek mi několikrát prosákl pravý bok, dostáváme tekutou stravu a odpočíváme. Nic významného se neděje a docela se se spolubydlíci nudíme.

Dnes v sobotu mě pustili domů jsem moc ráda.

Jinak se musím trochu pozastavit nad stravováním. V informačních materiálech, které jsem dostali je několikrát napsáno, že jsou vhodné čerstvé ředěné ovocné šťávy (jablko, mrkev...), rozhodně se nedoporučují šťávy z koncentrátu. Buch na snídani dostáváme fruka z koncentrátu. Dále, že by prvních 14 dní měla být jen tekutá strava, která proteče přes vidličku.. Buch na snídaní dostáváme hustý meruňkový tvaroh, který rozhodně přes vidličku neproteče a ze lžičky nejde ani vyklopit.. A další takové postřehy..

Jizvičky jsou opravdu maličké, tak snad ani nebudou nijak moc vidět. Doma odpočívám a popíjím ředěné ovocné šťávy (jablko, mrkev..), ředěný kefír aj. Co mě trápí je břicho, které mě jakoby "táhne", ale to se musí vše prvně řádně zahojit.

Váha v den nástupu 105kg
Váha v den propuštění 102,6kg

_________________

Ahoj,
chystám se na operaci, zatím nevím co mi bude dělat dr. Čierny. Chodím po vyšetřeních a pořád se mi to motá v hlavě. Čtu všechno, abych byla připravena. Chtěla jsem se tě zeptat, jak jde hubnutí a co dělá kůže (hlavně na břiše). Šla bys do toho znovu?

_________________

Ahojky
Za chvíli to bude skoro rok od operace. Váha se mi už ustálila na 75lg, to je 30kg dole. Jamile mi to zdraví dovolilo, začala jsem chodit pravidelně cvičit a začala jsem rekreačně hrát badminton. Kůže si myslím, že dobré. Jako faldík tam maličký mám, ale nic hrozného. Doktor říkal, že výborný, že cvičení udělalo své. Jako jsem ráda, že jsem na operaci šla, ale nebudu ti lhát, že to bylo jednoduché. Dlouho jsem si myslela, že už se nikdy v životě normálně nenajím. V současnou chvíli můžu jíst naprosto všechno, ale malé porcičky. Vyměnila jsem šatník, cítím se lépe.. Na kdy ti dali termín opky?

_________________

Dobrý den,
jsem krátce po plikaci žaludku a chybí mi někdo s kým bych to mohla sdílet, budu ráda když mi napíšete. A budeme si moci vyměňovat zkušenosti, pocity apod.
Zdraví Vás
Renáta z Karviné